Autor: Karel Ludvík
Otto Linhart, ruský legionář a účastník protinacistického odboje, se narodil 24. září
1895 v Praze.
Po vypuknutí 1. světové války byl povolán k 6. praporu polních myslivců Rakousko-
uherské armády a 10. září 1915 padl u Tarnopolu do ruského zajetí. Zde, ve městě Bykovo
(Moskevská gubernie) 27. srpna 1917 vstoupil do československých legií a v hodnosti vojína
ve štábu 1. střelecké divize prodělal celou ruskou anabázi. V roce 1920 se již jako desátník
radiotelegrafní roty vrátil do nově vzniklé republiky a následně byl demobilizován.
V období první republiky pracoval na ředitelství pošt v Praze jako poštovní revident -
radiotelegrafista. Po okupaci Československa se díky své profesi zapojil do protinacistického
odboje ve skupině pplk. gšt. Štěpána Adlera, který byl pověřen vojenskou odbojovou
organizací Obrana národa vybudovat rádiovou komunikační síť uvnitř Protektorátu.
Po zatčení pplk. gšt. Adlera a jeho skupiny se na jaře 1940 stal radistou ve spojovací
skupině koordinačního orgánu domácího odboje ÚVOD. Pod vedením Juc. Rudolfa Mareše
až do září 1941 obsluhoval společně s čet. Jindřichem Klečkou vysílačku Sparta I. Od 4. října
1941 po další vlně zatýkání, žil Otto Linhart až do konce války v ilegalitě, přičemž byl nucen
vystřídat mnoho útočišť a úkrytů.
Otto Linhart prožil v ilegalitě více než 43 měsíců. Za svou odbojovou činnost zaplatil
ztrátou tří bratrů; manželka Božena Linhartová, sestry Marie Linhartová a Ludmila Stöcklová
byly od dubna 1944 do konce války vězněny v koncentračním táboře Ravensbrück.
Po válce se Otto Linhart vrátil ke své práci poštovního kontrolora na telefonní ústředně
Hlavní pošty v Praze. Zemřel v zapomenutí 29. března 1980 v Praze.
Comentarios